Dopis pro Tebe dubnový

Ahoj ALELUJA!

 

Ahoj, posílám Ti mnoho pozdravů v této velikonoční době. Většina lidí už má velikonoční dny jako minulost tohoto roku. My ale stále slavíme VELKOU NOC, noc, kdy Ježíš vstal z mrtvých. Víme, že On je skutečně Pán. Ano smrt ani zlo nemá poslední slovo. Bůh je velký a mocný, Jemu patří triumf nade vším. Je to triumf bláznivé Lásky, která dává svobodu tvorstvu i ke zlu. Bůh však i zlo dokáže přetvořit pro nás v dobro, budeme-li svobodně chtít. On chce každého z nás přivést k vítězství dobra nad zlem v našem životě, protože ON JE DOBRÝ PASTÝŘ.

Dobrý Pastýř dal život za své ovce, za nás. Dokázal nám, jak moc o nás stojí a nabízí nám cestu, která bezpečně vede k věčnému štěstí. On zná své ovce. Jako náš Stvořitel nás dokonale zná a ví, jak nás vést, abychom v životě nezabloudili. Chceme-li být šťastni a žít plnost života stačí NECHAT SE VÉST od Toho, kdo je Větší, Moudřejší, Mocnější....než my. Stačí nechat se vést naším Pánem. Potom můžeme vyznat se žalmistou: „Hospodin je můj Pastýř nic nepostrádám..“

Nic nepostrádám. Zkuste si vzpomenout, kdy jste tato slova slyšeli u sebe nebo někoho druhého. Spíš se točí naše myšlenky a slova kolem všeho, co podle našeho mínění postrádáme...A potom vnitřně nebo navenek reptáme, nadáváme směle a stále, protože to ve společnosti není nic neobvyklého. Pokud však znám Pána, skutečně osobně a důvěrně, zakouším jeho Lásku a milující pohled, jeho láskyplné vedení, pak mě nese životem i v těžkostech a temnotách vděčnost, vděčnost za to, že jsem neustále obdarováván a On jako Pán mě provede vždy vším, co mě potká. V hloubi duše můžu nosit zkušenost toho, že nikdy nepostrádám Jeho pomoc. Nechám-li se vést jeho Moudrostí, dostanu vše potřebné, ne podle mých představ, ale podle jeho milující Moudrosti.

A tak Bůh ve své blízkosti - dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout, občerstvuje mou duši... Bůh nám dává svobodu. Svěříme-li se do jeho vedení a péče, zakusíme je. Pokud se nechceme svěřit do jeho péče, i když nám ji opakovaně pokorně nabízí pro naše dobro, těžko zakusíme Boží pastviny a vybraná „jídla“ milosti pro naši duši.

Ve sladkosti jeho milosti a blízkosti se potom můžu podívat z jiného pohledu na svou cestu, na své těžkosti a temnoty. Můžu vyznat: „Vede mě po správných cestách pro svoje jméno.“ Ano v Jeho milosti můžu vidět, jak bylo pro mě důlěžité projít i velmi těžkými situacemi, abych dozrál/a/ lidsky i duchovně. Bůh z nás nechce mít loutky ani dětinské lidi. Bůh nás chce dovést k tomu, abychom se stali osobnostmi. Chce z nás vychovat dospělé věřící, kteří se nebojí postavit životu. Ve vztahu k Němu máme mít srdce dítěte, srdce plné důvěry...A právě pro důvěru k Němu můžeme být skutečně zralými a dospělými, kteří dokáží nést odpovědnost za sebe i druhé v té míře, která nám náleží.

Jenom v důvěře se můžeme modlit: „Nezaleknu se zla, vždyť Ty jsi se mnou. Tvůj kyj a Tvá hůl, ty jsou má útěcha.“ Naše odvaha, naše schopnosti jsou dary

od Pána. Nás ale nezachrání dary, ale On. O co se můžeme opřít v těžkých chvílích,

ve chvílích, kdy na nás útočí zlo, není naše velkodušnost a dokonalost, ale Boží Láska a péče, vedení a blízkost. Opakovaná zkušenost této láskyplné péče ze strany Boha nás vede ke stále větší důvěře k Němu a vyústí ve vyznání: „Prostíráš pro mě stůl před zraky nepřátel, hlavu mi mažeš olejem, má číše přetéká. Štěstí a přízeň mě provázejí po všechny dny mého života...“

Tady na zemi budeme zakoušet, co je to zlo a utrpení. Když se však necháme vést Bohem, můžeme zpívat osobní velikonoční ALELUJA /tzn. CHVALTE PÁNA!/ Můžeme Bohu vyzpívat své díky za to, že navzdory těžkostem, zlu, bolesti je v jeho blízkosti náž život naplněný a šťastný. Můžeme Pánu děkovat, že jeho přítomnost je pro nás zakoušením nebe, věčnosti na zemi.

A tuto jeho přítomnost přeji Tvému srdci, abys neustále v sobě prožíval/a/ Velikonoce

 

Tvoje sestra Miriam