Královský Dopis pro Tebe

Královská dcero, královský synu,

 

přijmi prosím mé uctivé pozdravení. Vždyť jsi dítě Nejvyššího krále, byl/a/ jsi zrozen/a/ od počátku v Jeho královské mysli, s láskou Všemohoucího je o Tebe pečováno. Tvou duši Tvůj Král a Bůh vyvolil jako Trůn své přítomnosti a navěky Tě touží mít u sebe ve svém království. Je snad něco většího, čeho by se Ti mohlo v životě dostat? Je něco krásnějšího, po čem bys snad mohl/a/ toužit?Dovolíš někomu, aby Tě svedl a Tys došel/došla/ o svou královskou hodnost?

Lidé v tomto světě často touží po moci a poctách. Často jsou kvůli tomu schopni zla, aby dosáhli svého cíle. Vidíte, kolik se píše zpráv o královských či vládnoucích rodinách, jak se sleduje každý krok těchto pro svět významných lidí. Jaká je to čest pro většinu lidí, když se setká s někým z královského rodu! Kolik o tom druhým vypráví a chlubí se tím!

My jsme dostali hodnost synů a dcer Nejvyššího Krále světa. „Těm, kdo Ho přijali, dal moc stát se Božími dětmi.“ Ježíš Král přichází na tento svět a nabízí nám největší slávu a moc, které nejsou z tohoto světa. V Desateru a Evangeliu nám dobrý Bůh dává zákony svého království. Pokud je dodržujeme, máme bohatství Božího království a můžeme z něho žít. Toto bohatství je bohatství lásky, bohatství vztahu s Bohem. Jakákoliv neláska, zlo nám brání, abychom žili jako královské děti.

Kolik z nás trpí pocity méněcennosti, neváží si sami sebe a hledají svou hodnotu ne v tom, kým jsou, ale v tom, co mají. Jen pod Božím pohledem jsme schopni vidět sebe takoví, jací jsme. Moudrost života je také v tom, jaký postoj máme k sobě samým. Ano, na jedné straně jsme dětmi Nejvyššího Krále nebe a země. V tom je naše důstojnost, kterou nám nikdo nevezme, pokud sami nechceme. Na druhé straně jsme tvorové se svou slabostí, bídou a hříšností. Obojí je pravda, kterou je třeba přijmout pod milujícím pohledem našeho Stvořitele. Pokud budeme vidět jen jednu část, nežijeme v pravdě.

Bůh je Král, Král Lásky a my jsme jím milováni takoví, jací jsme. V tom je naše štěstí. Ježíš přišel, aby vydal svědectví pravdě, pravdě o Otci, který tak miloval svět, že z lásky obětoval svého Syna pro záchranu svých královských dětí. Ježíš říká: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek.“Bůh touží po tom, aby v našich srdcích mohl vládnout svou láskou a milosrdenstvím. Pokud Mu dovolíme vládnouta přijmeme Jeho zákony, On sám vytvoří z našeho srdce své království a bude v něm bydlet a chránit ho. On se nebude snažit násilím získat území Tvého srdce. Jen Ty sám/sama/ můžeš rozhodnout o tom, zda Mu bude Tvé srdce patřit. Věřím, že většina z nás touží po království Boží lásky ve svém životě. Aby byl v našem srdci Bůh skutečně Králem, je třeba Mu odevzdat celé území našeho srdce. V praxi to však vypadá tak, že Bohu říkáme, kde může vládnout, ale kde nám nesmí na nic sáhnout a chceme panovat ve svémživotěmy sami. Jeho království je vždy království lásky. Kde vládneme my, je spíše sobectví a pýcha. Pokud o to stojíme, Bůh nás vede cestou lásky, ve které Mu nakonec odevzdáme všechno, co jsme a máme. To je naše největší dobro, protože On má moc vše proměnit v lásku a pokud budeme plni lásky, budeme plni štěstí, života, pokoje a milosti.

A to Ti ze srdce přeji

sestra Miriam