Ve stopách Beránka VI: Františkův plášť

Z předchozí kapitoly již víme o tom, jak se společenství Františkových bratří šířilo po celé Itálii, i o tom, jakého přijetí i úspěchu se jim dostalo ve Florencii. Jejich životní příklad byl strhující, oslovoval jak muže, tak i ženy. Proto se není co divit, že se nad Florencií, na nedalekém vršku zvaném Monticelli, objevuje první skupinka „statečných“, která pod vedením paní Avegnente touží žít tak jako sestry v San Damianu, jak se o nich dozvěděly z vyprávění bratří. Také ony s dychtivostí očekávají příchod bratra Františka a právě v tuto chvíli, jak se zdá, Prozřetelnost rozdává své dobře zamíchané karty...

O touze apa Pafnuncia dotknout se Boha

Otcové pouště, mniši, kteří žili ve IV. století v Palestině, Egyptě a Sýrii, opouštěli města a ruch společenského života, aby se v samotě a mlčení věnovali pouze Bohu. Jako svědkové křesťanské víry prožívané v jednoduchosti a radikalitě nám zanechali dědictví kratinkých textů – "výroků" – oplývajících lidskou zkušeností i evangelní moudrostí. 

Představitelem následujících článků je apa Pafnuncius, tak jak jej ve své knize zachytil o. Fabio Ciardi. O původu apa Pafnuncia není známo téměř nic, ovšem jeho výroky zanechávají obraz člověka natolik blízkého, natolik lidského, že ani časová vzdálenost, ani nehostinnost pouště nemůže zabránit dnešnímu uhoněnému hledači Boha, aby usedl u jeho nohou a zaposlouchal svou duši do moudrosti, která uvádí do poznání Boha – jednoduše a radikálně.

Růžencová inspirace

Ať již patříte k těm, kteří se bez růžence nehnou ani na krok, či jen sporadicky necháváte klouzat růžencová znka mezi prsty, růženec je modlitba, kterou na duchovní cestě nelze minout. Ne všem je dáno vklouznout hladce do růžencových tajemství a snad i proto zakladatel Oblátů Panny Marie nechal do modlitební knížečky, určené novicům, zaznamenat následující rady. Uvážíme-li, že se pohybujeme kolem roku 1840, nezbývá než žasnout na interaktivností doslova současnou. Jak se tedy dá modlit růženec? Stačí jen: 

Marie Magdaléna Alesci(1901-1929)

Služebnice Boží Carmela Alesci (řeholním jménem Marie Magdaléna od Ukřižovaného) se narodila 8. listopadu 1901 v Licatě v diecézi Agrigento vynikajícím křesťanům Vincentovi Alescimu a Santě Alottové. Protože chtěla jít po cestě duchovního dětství sv. Terezie od Dítěte Ježíše, vstoupila do kláštera kapucínek v Palermu. Pouhých pár dní po složení řeholních slibů ji sklátily souchotiny a začaly stravovat její tělo.